Novinky

Zmíněný poslední měsíc se začne odpočítávat za pár dní. Pokud termín prošvihnete a budete chtít zůstat ve třetím pilíři, máte smůlu. Fond si v budoucnu nezměníte, aniž byste nuceně spadli do druhého pilíře. Překvapení? Není jediné!

Jak celá reforma bude probíhat, existuje již konkrétní harmonogram?

Zásadní milníky reformy jsou:

• 28.února 2012 skončí možnost převodů mezi jednotlivými penzijními fondy

• od 1. 1. 2013 budou automaticky všichni klienti penzijních fondů převedeni do transformovaných fondů penzijních společností (vzniklých ze stávajících penzijních fondů)

• od 1. 1. 2013 budou moci klienti třetího pilíře přejít do účastnických fondů a zvolit si způsob investování

• od 1. 1. 2013 platí nová pravidla pro poskytování státního příspěvku

• 30. 6. 2013 skončí možnost vstupu do druhého pilíře pro ekonomicky aktivní občany nad 35 let

• ekonomicky neaktivní občané nad 35 let budou moci vstoupit do druhého pilíře do šesti měsíců od vzniku výdělečné činnosti

• mladší občané mohou vstoupit do druhého pilíře kdykoliv do konce roku, ve kterém dovrší 35 let

Dá se jednoznačně určit, pro kterou věkovou, popř. příjmovou skupinu lidí, bude nový systém výhodný a pro koho už méně, případně vůbec?

Druhý pilíř lze určitě doporučit lidem s průměrným a vyšším příjmem, kteří si budou spořit minimálně 25 a víc let, u příjmů mezi dvaceti a dvaceti pěti tisíci bude záležet na délce spoření, čím déle budou spořit, tím pro ně bude druhý pilíř vhodnější, a na osobních preferencích. Pokud bude klient předpokládat, že budou státní důchody klesat, pak by měl preferovat vstup do druhého pilíře i při příjmu okolo 20 tisíc.

Může si každý vybrat, zda vstoupit chce, či nikoli?

Ano, každý občan starší 18 let může do druhého pilíře vstoupit, pokud již nemá přiznán důchod od státu.

Co se bude dít se stávajícími penzijními připojištěními u klientů, kteří se rozhodnou přestoupit do druhého pilíře, ale i u těch, kteří se pro přestup nerozhodnou a budou chtít zůstat ve třetím pilíři?

Klient, který se rozhodne přestoupit do účastnického fondu, přijde o každoroční garanci, že jeho osobní účet nemůže poklesnout. Také pro něj skončí platnost sjednaného penzijního plánu a výplata dávek se bude řídit přímo zákonem. Výhodou naopak je, že si bude moci vybrat účastnický fond podle svých preferencí, a tedy si také zvolit investiční strategii, která mu nejvíce vyhovuje. Další výhodou druhého pilíře je možnost volně přestupovat k jiné penzijní společnosti, což u třetího pilíře po skončení dvouměsíční lhůty nepůjde.

Kdo by měl podle vás této možnosti využít především?

Přestup by měli zvážit zejména klienti s delším horizontem smlouvy, kterým do důchodu schází 15 a více let. Tito lidé pravděpodobně získají o něco vyšší zhodnocení, než kdyby zůstali ve třetím pilíři.

Jak na tom budou klienti ve třetím pilíři?

Klient, který zůstane v transformovaném fondu třetího pilíře, do něhož bude automaticky vložen majetek všech stávajících klientů penzijních fondů, bude mít nadále platný dosavadní penzijní plán a bude mít každoroční garanci zachování zůstatku osobního účtu. Nevýhodou pak je očekávané nižší zhodnocení, protože investiční složení portfolia bude kvůli garanci zákonitě velmi konzervativní.

Dalším negativem pak bude i to, že v rámci třetího pilíře nebude možné přestoupit k jiné penzijní společností. Pokud bude chtít klient penzijní fond změnit, bude muset nejdříve přestoupit doúčastnického fondu u stejné penzijní společnosti. Pravidla pro výpočet státního příspěvku budou pro obě skupiny klientů stejná

Komu se za těchto okolností vyplatí setrvat ve třetím pilíři?

Setrvání lze doporučit zejména klientům s krátkým horizontem do výplaty naspořených prostředků, typicky do desíti let.

Do kdy bude možno měnit penzijní fondy v rámci třetího pilíře?

Žádost o převod k jinému penzijnímu fondu bude možno podávat jen do 28.února 2012.

Jaké změny od ledna čekají státní příspěvek?

Státní příspěvek bude po celý rok 2012 stejný jako doposud. Ke změně platné pro všechny klienty dojde až od 1. ledna 2013. Minimální vklad pro získání státního příspěvku se zvýší na 300 Kč. Při tomto vkladu vám stát přidá měsíčně 90 korun. Na příspěvky do 300 do 1 000 korun pak bude přiznáván státní příspěvek ve výši dvaceti procent vkladu. Na maximální státní příspěvek, 230 korun, dosáhnete, pokud budete měsíčně spořit minimálně tisíc korun. Kolik od státu dostanete, si můžete spočítat podle jednoduchého vzorce: 90 korun + 20 % × (x - 300) = y Kč. X přitom může být maximálně tisíc korun. Vyšší úložka výši státního příspěvku neovlivní.

Bude možné měnit investiční strategie? Jak často, za jakých podmínek a za jaký poplatek?

Investiční strategii bude možno měnit jednou ročně zdarma, častěji pak za poplatek, který stanoví penzijní společnosti. Odhaduje se, že řádově půjde o stokoruny.

Jaké jsou možnosti výplaty naspořených peněz na konci spoření?

Ve druhém pilíři si bude každý moci zvolit buďto doživotní penzi – peníze bude dostávat do konce života, pak výplata skončí. Další možností bude doživotní penze s pozůstalostní penzí na tři roky po úmrtí účastníka. Poslední variantou je výplata pouze po dobu dvaceti let. Po dvaceti letech výplata skončí. Pokud zemře klient dříve, zbylé naspořené peníze – kapitálová hodnota pojištění, se budou dědit.

A co když klient zemře v průběhu spoření?

Ve druhém pilíři je uplatněn institut dědictví – účet v průběhu spoření se plně dědí.

Jak je to s garancí naspořených prostředků?

Garance zůstává pouze ve třetím pilíři.

Jak se důchodová reforma dotkne jednoho milionu živnostníků?

Osoby samostatně výdělečně činné budou moci do druhého pilíře vstoupit také. Stejně jako zaměstnanci budou platit příspěvky (pojistné) pět procent z vyměřovacího základu. I jim se tedy celková sazba pojistného zvýší o dvě procenta. OSVČ pak pravděpodobně čekají významné změny ještě v souvislosti s daňovou reformou od roku 2014 nebo 2015, výše sazby příspěvku do druhého pilíře však daňová reforma měnit pravděpodobně nebude.

Co se stane v případě, že účastník druhého pilíře přijde o práci? Bude muset nadále platit z vlastní kapsy dvě procenta nebo nějakou jinou částku?

Povinnost platit příspěvky do II. pilíře bude za všech okolností svázána s výdělečnou činností a povinnosti platit pojistné obecně. Kdo tedy ztratí zaměstnání nebo nebude provozovat žádnou výdělečnou činnost, nebude muset automaticky platit pojistné. Jakmile opět začne vydělávat, povinnost platit se mu automaticky obnoví. Hlášení o ukončení nebo zahájení pracovního poměru bude provádět zaměstnavatel.

Musejí se všechny penzijní fondy zúčastnit důchodové reformy povinně? Pokud ne, které fondy se zúčastní?

Transformace třetího pilíře se musí zúčastnit všechny penzijní fondy, jinak by přišly o licenci. Vstup do druhého pilíře pro ně sice bude dobrovolný, přesto očekáváme, že do druhého pilíře vstoupí všechny finanční skupiny, které dnes mají penzijní fond, tzn. osm provozovatelů druhého pilíře.

Jak budou vypadat nové transformované penzijní fondy ve třetím pilíři?

Z pohledu klienta budou fungovat velmi podobně jako ty dnešní. Platí penzijní plán, hodnota majetku penzijního fondu nemůže poklesnout, jednou ročně se rozdělí zisk minimálně 85 procent účastníkům transformovaného fondu.

Bude možné z dobrovolného třetího pilíře předčasně vystoupit? Pokud ano, tak za jakých podmínek?

U třetího pilíře lze předčasně ukončit smlouvu již po 24 zaplacených měsících formou odbytného. Vystupující ovšem ztratí nárok na státní příspěvek a příspěvek od zaměstnavatele se mu zdaní. Jiné sankce nehrozí.

Skrze které penzijní fondy budou moci klienti spořit?

Lze předpokládat, že ve třetím pilíři bude možné spořit prostřednictvím týchž fondů jako dnes, jen se změní na penzijní společnosti. Změnou je také, že dva fondy ČSOB fúzují a bude jen jeden. Do druhého pilíře – viz výše – může vstoupit i nový subjekt, ale zatím to nikdo neoznámil.

Jaký je rozdíl mezi naším chystaným druhým pilířem a maďarskými zestátněnými fondy? Řada lidí má strach, abychom nedopadli jako „druhé Maďarsko".

Hlavní rozdíl mezi českým a maďarským pilířem je ten, že v České republice budou přesměrována jen tři procenta ze stávajícího pojistného, zatímco v Maďarsku bylo pojistné osm procent. V Maďarsku proto byly daleko vyšší propady příjmů pojistného důchodového pojištění a problémy s udržitelností státních financí.